Je úterý večer a nad hlavou mi právě krásně hřmí a blýská, takže je asi nejvyšší čas dát se do psaní blábolu z Fary. Nejsem si jistá, zda vyzní dost přesvědčivě, protože dvě třetiny z toho, co se na Faře stalo, se prostě nedají reprodukovat pouhým písmem, to je prostě potřeba zažít.
Nebudu se protivit svému zavedenému stylu a začnu opět odjezdem z Prahy. Žádná z mých cest na Faru by se asi nemohla obejít bez nějaké pakárny, proto se objevila i tentokrát. Odjížděli jsme ve složení Janis, Katoga, Zee a moje maličkost, Soul, který se měl sunout s námi, se ozval, že nejede. Autobus nás bez problémů vyhodil v Králově Dvoře a pár minut po jeho příjezdu měla navazovat socka do Suchomast. Jenže nic nejelo a nejelo a nejelo. Teda kromě manipulačních jízd, které měly číslo 666! Ukolébáni zpravodajstvím z internetu o autobusu v půl osmé, což mělo být asi za 40minut, jsme spokojeně popíjeli Janisčino pivko a dobře se bavili. Hlavně na Katogův účet, protože se nedalo odolat komentářům o přeštelovaných hodinkách o hodinu a něco málo dozadu (prostě zimní čas) nebo erotické dírce na pravém rameni jeho bílého trička. To až do okamžiku, než nás stihla krutá realita - ten autobus sice jel, ale jenom v sobotu, což nám bylo v pátek platné jako mrtvému zimník. Proto padl inteligentní návrh, že zkusíme něco stopnout. Katoga teda chtěl jít do Suchomast pěšky, ale 12 kilometrů s těma báglama by byl docela nátřesk. Projelo hafo přibližovadel, většinou je řídily ženský a většinou bydlely v prvních barácích za zatáčkou. Abychom neměli dlouhou chvíli, tak jsme si zazpívali. Teda převážně jsem pěla já, i když se tomu asi nedá říkat zpěv. Ale v takovéhle chvíli je asi vše odpuštěno. Nakonec jsme ze zoufalství zamávali i na historickou vojenskou plechovou sanitku - první pomoc na poslední chvíli, než bychom upadli do totální deprese. No a ten týpek nám zastavil! Prý nás uviděl na poslední chvíli, ale ještě pro nás zacouval. Byla s ním docela dobrá zábava, hlavně jsme ale asi byli rádi, že se dostaneme do Suchomast dřív než v deset dalším busem. Nakonec jsme byli hozeni až před farní dveře, přece "nepůjdete pěšky, když vás tam můžu hodit, je to jenom na kopec". Tak takhle jsme se dostali na místo našeho dalšího metalového víkendového pobytu.
Musím ještě předem varovat, že se v mém eseji mohou objevit nesrovnalosti, jelikož jsem si od příjezdu udržovala neustálou hladinku alkoholu v krvi a to až do nedělního odjezdu, před nímž jsme se Zee a Moon ještě zlikvidovaly dvě třetiny půllitrového Drsoně.
Páteční flám se nám tak trochu protáhl. Ani jsem se moc neohřála na hřbitově, protože jsem si tam šla sednout s Moon a ani ne po pěti minutách jsme zaslechly hlasy, z nichž jeden Moonka identifikovala jako Lilithku. Tak jsme na ni chtěly bafnout, ale pořád nikdo nešel. Dokonce padlo i cigáro, než jsme se hlasům vydaly naproti. Nakonec se ze strašidla ve tmě opravdu vyloupla Lilith společně se Sinneralem. Prý tam stáli už nejmíň půl hodiny a kecali. Přišli teda i s Ozonem, který ale na rozdíl od nich dorazil do baráku (už řádsky nakropen) a užíval si u věže.
Při veselém rozhovoru jsme pak seděli v kuchyni u stolu, popíjeli, konzumovali Alenčiny chlebíky s česnekovou pomazánkou (poklona!) a hlavně se dobře bavili. Důvodem k tomu byly i hlášky, které sem tam někdo vypustil z úst. Jednou z těch asi nejopakovanějších toho večera bylo to, že si vyhonim vajgl z okna. Autorem byl Rooček, který by k tomu jistě neměl po požití většího množství alkoholu daleko.
Mezi probíranými tématy byl kromě politiky (Georgia Bushová je militantní lesba) a nákupů (Janis říkala, že dostala zadarmo holítka Gillette k tampónům, na to Vrána oznámil celé kuchyni, že si asi půjde koupit tampóny) třeba Okult (Okulte, dej se ostříhat, máš to jak řepu). Postupně ale všichni odpadávali včetně držáků jako byl Erik a Rook a dokonce spánku neodolal ani Ozon, jenže ten odpadl po tom, co se na nás přišel podívat ke krbu a zeptat se, kde je Gábina, že by ji pochcal. Zbyly poslední odpadlíci, kteří seděli přibližně do šesti hodin v kuchyni - Zee, Katoga, Vrána a já. Hráli jsme kostky, dostala jsem vynadáno za to, že jsem je vyklepla v pexesu s motorkama a nakonec jsme ze zoufalství jeli písmeno po písmenu v abecedě a vymýšleli všechny možné i nemožné, metalové i nemetalové kapely a interprety. Musím uznat, že třeba Britney Spears a Five nebylo zrovna košér, ale našly se i lepší výtvory. Třeba u písmene H padlo jméno Hitler. Jenže v tom případě by musel existovat gas-metal (odnož deathu) Když už byla tak morbidní nálada, vznikaly další věci jako třeba jukebox neboli Jewbox - anglicky plynová komora nebo písnička Táto mámo, v komoře je Žid Když už jsme na tom byli opavdu moc špatně, dostal Vrána ulítlej nápad, že si zahrajeme volejbal. Po ránu se zmrzačit míčem fakt nebylo ono, tak jsme si házeli talířem (takovým tím oranžovým s dírou). Vrána se do toho vložil tak vehementně, že si málem udělal plastiku obličeje. A protože tohle ranní sportování bylo opravdu životu nebezpečné, skončili jsme na "pískovišti" s tím, že si postavíme hrad, ale že to musí nejdřív někdo navrhnout. Jediný z oboru, budoucí ing.arch DeathCrow do toho skočil rovnýma nohama a nataženýma křídlama, vyrval obrovský trs trávy, hodil ho na písek a prohlásil, že tam hlavně musí být dostatek zeleně. Pak už jsme to vzdali. Jít spát ve čtvrt na osm ráno teda není zrovna nejlepší, a to jsme ještě nevěděli, co nás čeká za pár hodin - doslova pár. Vrána ještě překřtil klidně a spokojeně spícího Okulťáka na Cherubína a spokojeně usnul zdravým a hlasitým spánkem
Střih!
Fara Borek u Suchomast, sobota, 9hodin ráno, pokoj kde spí Kai, Katoga, Zee, Okult, Vrána, Sněžková
Zvonění mobilního telefonu, reakce majitele po třetím až čtvrtém velmi hlasitém zvonění
(síla hlasu od 40 do 120 decibelů, postupně narůstá)
"
cože? Cože!? COŽE!?!"
(ozve se rána plastového předmětu o něco dřevěného)
"Já se z ní poseru, to snad není pravda. Mi volá v
devět ráno? V sobotu! Nepostrádáš náhodou index???"
Chudák Vrána vzbudil kromě sebe osazenstvo pokoje a navíc ještě Janisku, která spala ve vedlejším pokoji. No rozhodně jsem obdivovala rychlost jeho reakce na telefon při představě dvouhodinového spánku. Co se dalo dělat, spát už se nedalo. Tak jsme museli vstávat, docela zbouraní, ale asi ne tak alkoholem jako nespaním. Když jsem si vyčistila kehérky, potkala jsem na chodbě Ozona, který mě tahal na tequillu. Proč si nedát? Hladinka se musí udržovat a co mě nezabije, to mě posílí. Vrána tomu teda taky neunikl, Ozonovi se asi vykroutí málokdo.
Den probíhal v duchu velmi příjemném, aktivisti hráli volejbal, já si četla, Zee se mnou ležela venku na sluníčku a poslouchala asi Landu či čo, prostě to byla pohoda. Pak odcházeli lidové na oběd do hospody, takže nás na baráku zůstalo jenom pár. To byl snad jediný okamžik, kdy jsem se válela pod věží a poslouchala hudbu. Ale taky mi to nevydrželo moc dlouho. Mezi tím dorazil Black a ještě další - MusMusMus, Kai, Dierk a Tonny. Metalová rodinka se zase o něco málo rozrostla.
Musím uznat, že ani nevím, co se tak jako dělo odpoledne přímo v baráku, protože jsem trávila volné chvíle u krbu, kde zrovna nikdo nebyl a užívala si klídeček. Postupně se ale lidi začali přesouvat a plnilo se jedno místo za druhým. No a nastal večer, kytky se zavřely, sluníčko šlo spát a na Faře začal opět ten pravý alkoholový masakr. Kromě toho jsme začali hrát Scrabble. Byla to docela sranda, zvlášť když jsem hrála s Vránou a měli jsme samá hezká písmenka, z nichž se dal složit tak akorát šěx (to má být asi sex s měkkýšem ) ("Jo a první slovo, který bych složil, by bylo POHAN!")
Chudák Ozon když se na nás přišel podívat, byl asi hodně zmatenej a taky už hodně mimo, protože se ptal, jak se to vlastně hraje. Na to mu Zee řekla, že jenom doplňuješ písmenka, jestli to jako nepochopil. Tvářil se tak nějak divně, tak mu ještě řekla, ať se nebojí, že existuje dětská verze kris-krosu, kde se doplňujou obrázky. To mu asi bylo jasnější, takže spokojeně odkráčel pařit někam jinam.
Úplně jsem zapomněla na to, že Katoga tvrdil, že už tři dny něco nedostal, tak byl okamžitě označen za gravidního. Sám si asi také nebyl jist, jakého je pohlaví, protože řekl, že je těhotná. ("A jestli je, tak nesmí kouřit, pít a dejchat"). Tenhle problém se tam pak řešil z různých úhlů pohledu až nakonec někdo prohlásil, že kdyby byla v tom MyDeath, tak už je Taťka děda.
Hra sedostala do fáze hledání těch opravdu děsivých výrazů, které šly, ale objevila se tam i krásná slova jako třeba hnis (podle Moon). No a dodělala to Janiska "Úd za šest se mi líbí, ale kurvy za jednadvacet jsou lepší " nešlo vlastně o nic jiného, než o zhodnocení umístěných slov a jejich bodů, ale takhle to zní fakt úchylně.
Ještě před koncem hry se všechno zvrhlo do tvoření těch nejstrašnějších slovíček a názvů včetně toho, že se někdo přeřekl nebo co a prohlásil :"Už jsi dneska sinneral?" a odpověď zněla: " Ty vole, já jsem se tak vysinneral " Pak už přišlo jenom to, že Ufan si strašně ufanul
Když hra skončila, začaly na hracím plánu vznikat ty pravé slovní orgie, protože už nešlo o body a jenom o tu srandu. Asi by bylo nejlepší tady z nich udělat hitparádu. Rozhodně jsme vymysleli nové živočišné či rostlinné druhy rákosníkery (Rákosníkeři taky mohli být vietnamští rockeři - tak pravil Vrána) a násevce, nový je taky brouk paďobec (skoro jako hrdobec), továrna na žrádlo pro hloupé andulky Hňupazobex s.r.o nebo třeba obsazení několika pokojů na cizinecké ubytovně - Téztleď Dýškoserex a jeho spolubydlící z Maďarska Hómplň Stušmédy, sousedé Půpaha Bgujanři nebo Zďoberec Kykedýš Oserex a Kysňán Zedý. Od té doby zásadně nekysňám. Ale takový Erik si zakysňal asi dost. Nejdřív chtěl od někoho podat Bráník, aby si s ním mohl polít stehno (opejkal si kuře) a pak už byl jenom na svém Štrýtu a řešil Zlaté Rouno Destroy, což je asi jeho domovský klan. Po prvních několika minutách mu na jeho kecy Vrána řekl, že stejně jako jsou Irokézové, tak by mohli být Erikózové, ale ty by byli nalitý furt. Ale podle Erika by to bylo samozřejmě v pohodě. Škoda že na papíře není vidět i ten jeho štrýtovej přízvuk!
V té době kolem pobíhal neřádsky nakropený Ozon, prostě to byl jeho večer (a nikdo ho neměl rád!). Ne že by mu to neslušelo, ale skoro nebyl vidět, protože se pořád někde nebo po někom válel nebo padal z lavičky. Dokonce se mu zasekla ruka ve flašce s utopencema a protože mu nešla vyndat, chtěl ji rozflákat. Na to mu Alenka řekla rozumnou věc "Ty krávo nebuď debil" Poté dostal Oťas další geniální nápad, že si vezme Zeenon. Pak si chtěl vzít mě, ale já jsem prý diktátor, tak to radši ne-é a nakonec se zeptal i Vrány, jestli by ho nechtěl. Jeho výstup končil slovy "Čo bolo to bolo, terazky mám koule na klíštěti klíště na koulích" Spát jsem šla kolem šesté hodiny s vidinou alespoň čtyřech hodin v kómatu. Jenže jsem si neuvědomila, co za lidi se mnou sídlí v pokoji. Cherubín Okult se probral, měl nějaký proslov a nakonec to skončilo tak, že moje plyšová Žirafína měla letecký den.
Probudila jsem se hodně před desátou a před budíkem, ale už se mi nechtělo spát. Venku zase pařilo sluníčko a alkohol v mém těle pomalu ale jistě mizel. Ale mezi živými byli většinou ranní abstinenti, takže jsem vypila půl litru mléka k snídani a tím to prozatím skončilo. Postupně se začali budit i další a uklízet a tak dál. Opět se musím tak trochu opřít do Erika (teda pardon, prý je to od včera taky Kykedýšek!), protože mu to s tím koštětem krásně šlo. Prostě dobře vymetal heavymetal. Moc lidí odešlo o5 na oběd a na baráku jsme zůstali skoro samí uklízeči. Ale po vzoru Erika nám to všem šlo tak rychle, že najednou nebylo co dělat. Naštěstí jsme objevily se Zee ze dvou třetin nedopitou láhev Drsoně, tak jsme ji okamžitě začaly žaludečně recyklovat. A že nám to šlo!
Když se vrátili obědáci na barák, začalo se pomalu odjíždět. Byla jsem ráda, že nemusím busmo, protože u Rooka-Alenky-Vrány bylo jedno místo volné, mohla jsem jet s nimi. Vrána říkal, že aspoň bude sranda, tak nevím, jak to asi myslel. Cesta byla pohodová včetně Rookovy celkem ostré jízdy, Alenčina strachu, že se Rook moc lepí řidičům před ním na prdel a Vránových poznámek o tom, že je přežranej hamburgerama od McDonalda, když je má tak dvakrát až třikrát ročně.
No a to by nebylo ono, kdyby po Faře nebyl ještě nějaký večírek. A že byl. After Fara Party se protáhlo až do dopoledních hodin, ale to už je Satan žel jiná historie. To by nepochopil ňygdo, kdo tam nebyl
Abych neporušila tradici, zkusím nezapomenout na nikoho, kdo se Farních slavností zúčastnil a všem děkuji za jejich více či méně vtipné, poučné a inspirující připomínky. Moonšpíl, Kykedýšek Erik of the Moon, MusMusMus, Kai "No Komenda", Idle, Keeper, MyDeath, nesprUfanovaný Ufan, Alenka, Rook "si ho z okna", Janis, Okultní Cherubín, Dierk, Tonny, brnoha Black, budoucí ing.Arch. Vrána, Zeenon, gravidní Katoga, Adéla a její Tearsing, Drak, Sinneral co nesinneral, Lilith, Ozon jehož nemá nikdo rád a Sněžka